Březen, za kamna vlezem. A my jsme proto v měsíci březnu pořádně zatopili našemu panu řediteli. Ono - přečíst a užít si všechna přání, která se sešla v březnovém kole soutěže Superprim.cz, je velmi příjemná věc. Ale rozhodnout o tom, které z těch skvělých přání je to „NEJ“, tak to už se člověk pořádně zapotí – a ani kamen není třeba J.  A proto k nám chodil pan ředitel na návštěvu. „Mohu dát všem první místo?“ byla jeho první a trochu nesmělá otázka. „No, to tedy nemůžete, je to soutěž!“, my tvrďácky na to J. „Tak dám první místo a ostatní budou druzí, všechny přání jsou naprosto super“, zkusil na nás pan ředitel při druhé návštěvě. „Ne, ne, potřebujeme pořadí, nějak se musíte rozhodnout“, nenechali jsme se zviklat. A tak to pokračovalo až k nevyhnutelnému kompromisu, protože jsme chápaví a empatičtí – víme, že rozhodnout se mezi těmi všemi nápaditými básničkami, vzkazy, písničkami, dorty, transparenty či klony v nadživotní velikosti je v podstatě nejen nadlidský, ale i nadředitelský úkol J. Příčku nejvyšší v naší březnové soutěži tak se svým volejbalovým dortem získala třída 4.B, na druhém místě se umístil recyklovatelný pan ředitel od 7.B a na třetím místo svorně vystoupaly přáníčka od 4.A a 8.A. Děkujeme moc za Vaši opětovně hojnou účast v naší soutěži.