Víš jaké je nevidět?
V rámci hodiny TV jsme zabrousili do nezvyklých odvětví a zkusili jsme něco nového. Naším tématem se stala psychomotorika = využívání pohybu, jako výchovného prostředku. Nesoustředí se pouze na rozvoj pohybových schopností či tělesnou zdatnost, ale i na psychickou a osobnostní složku každého jedince. Psychomotorické hry rozvíjí rovnováhu, prostorovou orientaci, hmatové vnímání, akustické vnímání nebo optické vnímání. A právě to poslední jsme se rozhodli zcela vynechat. Rozděleni do dvojic a se šátky na očích jsme se vzájemně zkoušeli vodit po známých chodbách naší školy bezeslov. Vodič, který viděl, musel provést po škole svého "nevidomého" svěřence, aniž by na něj promluvili (u některých nebyl problém s vedením, ale spíš s mlčením :)). Druhou částí úkolu bylo provést svého svěřence překážkovou dráhou, která na ně již čekala v tělocvičně. Zde bylo zadání trochu jiné, provést se měli pouze pomocí slovních pokynů. Po úspěšném absolvování dráhy (což bylo bez úrazu dojít na konec :)) si úlohy vystřídali. Žáci si zkusili, jaké to je přijít o jeden z našich základních smyslů (zrak). Zjistili, že přejít přes lavičku nebo vylézt na žebřiny najednou není tak snadné. A že chodby školy jsou najednou delší a dveře menší než se zdá :).
