Co je Montessori pedagogika?
V průběhu prvních pěti let na základní škole CELKOVĚ vzdělávání spočívá v poznávání, toleranci a rozvíjení individuálních a vývojových požadavků žáků. Má mít činnostní a také praktický ráz, má podněcovat žáky k celoživotnímu učení. Mělo by vést žáky nejen k samostatnosti, aktivitě ale i kooperaci. Zaměření na osobnost dítěte je základní filozofií Montessori pedagogiky. Využívá a rozvíjí se vnitřní motivace dítěte a jeho individuálních schopností. Základní podstatou je předpoklad, že děti mají skutečný zájem a touhu poznat, naučit se a aplikovat nové vědomosti v praxi. Rovněž sebepoznání je důležitou a cílovou složkou. Dítě je v tomto pojetí vedeno k samostatnosti, činorodé práci, svobodné volbě a zodpovědnosti za svou volbua konání. Pojetí této vzdělávací strategie je vytvořeno na principu svobody a možnosti výběru se zodpovědností.
Rozdíly mezi klasickou a Montessori výukou
- Každý den začíná společným setkáním na elipse (koberci), kde mají žáci možnost zlepšit svoji koncentraci chůzí po elipse a ve druhém dvojročí shrnutím, co bychom chtěli v daný den zvládnout,s čím potřebujeme pomoci, čím zpestřit pracovní povinnosti.
- Na rozdíl od klasického školního vzdělávání, kde všichni žáci najednou probírají stejnou látku, si děti v Montessori třídě samy volí oblast, kterou se budou zabývat, a to podle svých osobních plánů, které sleduje průvodce-učitelka. Podle požadavků prezentuje ukázku učiva, které si potřebuje žák osvojit, připomenout a procvičit nebo jen zopakovat. Je tak zcela běžné, že se žáci věnují ve stejném čase rozdílným oblastem.