PROKOP DIVIŠ 1698 - 1765

(vlastním jménem Václav Divíšek), premonstrátský kněz, přírodovědec, badatel v oboru fyziky, zvl. elektřiny a konstruktér bleskosvodu, se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. Přičiněním svého rodáka Jindřicha Dušíka, rektora jezuitské latinské školy ve Znojmě, zde v roce 1716 Diviš započal svá studia, zaopatřen proslulým premonstrátským klášterem v Louce u Znojma. Studium ukončil v roce 1719, rok poté složil v louckém klášteře řeholní slib a přijal řádové jméno Prokop. Jako premonstrát studoval v klášterní škole filozofii a teologii, v roce 1726 zde dosáhl kněžského svěcení a v létech 1729 - 1735 na téže škole vyučoval filozofickým předmětům.

Na základě úspěšné obhajoby doktorské disertace vyhlásila roku I733 univerzita v Salcburku Diviše doktorem teologie. V témže roce se stal podpřevorem louckého kláštera a od roku 1736 poprvé převzal správu farnosti v Příměticích u Znojma. Setrval zde do roku 1741, kdy jej dne 7. dubna loucký opat Antonín Nolbek jmenoval převorem kláštera. Za vyplacení vysokého výpalného Prusům v jarních měsících roku 1742, v době Nolbekovy pruské internace, upadl u opata v nemilost a 10. července téhož roku byl opět poslán na faru v Příměticích. Zde působil do konce svého života (zemřel 21. prosince 1765) a zde také začalo období jeho badatelské práce.

Správa farského hospodářství obrátila Divišovu pozornost nejprve k hydrotechnickým pracím, ke stavbám několika vodovodů v létech 1742 – 1744. Poté u něj do popředí vystoupil zájem o konstrukci hudebních nástrojů, spjatý s klášterní hudební kulturou. Vyvrcholil stavbou originálního skříňového nástroje s kovovými strunami "denisdoru" (Denis d´or - zlatý Diviš), bezpečně doloženého k roku 1753, který napodobovat zvuk různých hudebních nástrojů. Po roce 1748, pod vlivem tehdy módního zájmu, se rozvinuly Divišovy experimenty s elektřinou. Používal při nich třecí elektřinu a leydenské láhve vlastní výroby a byl schopen zdařile pracovat se základními elektrostatickými jevy. Měl rovněž příležitost demonstrovat je i císařskému dvoru ve Vídni. Zpráva o smrti petrohradského profesora Georga Wilhelma Richmanna, kterého v roce 1753 při pokusu měřit intenzitu elektrického pole v atmosféře zabil blesk, přivedla Diviše k zájmu o atmosférickou elektřinu a k rozhodnutí postavit v Příměticích "povětrnostní mašinu". Jejím základem byl na 15 m (později 41,5 m) vysokém stožáru horizontálně položený železný kříž, jehož konce byly pravoúhle překříženy kratšími železnými tyčemi. Na takto vzniklých 12 zakončeních bylo osazeno 12 kovových krabic s železnými pilinami, jimiž prostupovalo na 400 ostrých kovových hrotů. Celá konstrukce byla třemi řetězy vodivě spojena se zemí. Pod vlivem dobových představ Diviš chápal funkci kovových krabic jako leydenské láhve, ve kterých se měla shromažďovat z atmosféry "odsátá" elektřina. Tím se mělo předejít bleskovým výbojům a vzniku bouří vůbec. Přestože funkce, kterou Diviš svému "povětrnostnímu stroji" připisoval, se zásadně odlišovala od principu bleskosvodu, objektivně jím svou konstrukcí byl. Vztyčil jej poprvé v červnu roku 1754 a poté, co byt pokládán za příčinu velkého sucha roku 1759, jej nechal loucký klášter odstranit. Druhou konstrukci umístil Diviš po roce 1761 na věž přímětického kostela. Další oblastí Divišova badatelského zájmu byl vliv elektřiny na živý organismus a s ním spojená elektroléčba, které se intenzívně věnoval od roku 1754.

Při své výzkumné práci byl Diviš v úzkém kontaktu s představiteli soudobé vědy, profesorem matematiky a fyziky na vídeňské univerzitě Josephem Franzem, profesorem experimentální fyziky na pražské univerzitě Janem Antonínem Scrincim, Leonhardem Eulerem, profesorem lékařské fakulty pražské univerzity Janem Křtitelem Boháčem aj. Znal mj. i experimenty Benjamina Franklina. Svoje poznatky zobecnil v teoretickém pojednání Magia naturalis (Přírodní kouzelnictví), které vyšlo v německém překladu v roce 1765 v Tübingenu a 1768 ve Frankfurtu n. M. a výrazně ovlivnilo okruh německých pietistických filozofů a evangelických teofogů kolem Friedricha Christopha Oetingera.

Stálá výstava o Prokopu Divišovi (ZŠ Prokopa Diviše Znojmo – Přímětice) Informace: Stálá výstava o Prokopu Divišovi

ZŠ Prokopa Diviše Znojmo - Přímětice
tel.: 515 228 324
e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript


PROKOP DIVIŠ   1698 - 1765  

Pohled na město Znojmo(J. Ceregetti, 1798, JMM Znojmo)  
  
Bývalý premonstrátský klášter v Louce(L Czerny, 1853 JMM Znojmo)  
  
Replika Divišovy třecí elektriky, kterou Diviš nazýval elektrum (JMM Znojmo) 


Památník Prokopa Diviše v Příměticích (návrh arch. B. Fuchs, Brno)

  
Pamětní deska na přímětické faře  
   

Medaile ražená k 250. výročí narození Prokopa Diviše (J.T. Fischer, JMM Znojmo)

  
Busta Prokopa Diviše (J. T Fischer, 1948, Divišovo náměstí ve Znojmě)

  
Stálá výstava o Prokopu Divišovi (ZŠ Prokopa Diviše Znojmo – Přímětice)