Paní učitelka se nás ptala na výlet,

spolužák na mě ukázal, on smí jet?

Nasedl jsem do vlaku s kamarádkama,

na rodičích šlo vidět, že se loučí s rozpakama.

Věděli jsme, že daleko před námi stojí Vídeň,

bylo ve vlaku vidět, že nás netrápí žízeň.

viden_1

 

A tak supěl náš vlak,

a cože bylo pak?

Čekalo nás gymnázium,

Ani bych se nedivil, kdyby nachystalo sympózium.

Nastoupili jsme na tramvaj, a já zjistil, že nám furt mávaj.

A taky muzeum,

velké jako koloseum.

Pak následovala procházka,

ve škole se právě probírala docházka.

Poté velké zastavení,

a malé občerstvení.

Nejlepší však byla zmrzlina,

to byla aspoň svačina!

Ale to už čekalo metro,

Které neustále udržovalo tempo.

Pak už jen cesta zpět,

naštěstí nás nebylo jen pět.


                                                                                                                                               Matěj Hlávka 7. B